Svetozar Majce

Psát o tátovi je těžké a tak jsem připravil to co se mi povedlo zachránit z jeho vzpomínání, které ke sklonku života napsal na počítači a díky Parkinsonově chorobě i občas smazal.
Táta nebyl příliš na hraní a blbnutí s dětmi, ale když jsem dorostl do zvídavého věku byl vždy ochoten mi cokoliv vysvětlovat a podporoval mne snad ve všech mých technických nápadech. Díky němu mám cit pro práci s materiálem a rád pracuji se dřevem, takže si dělám většinu nábytku sám.

Životopis

Jak šla léta aneb Sága rodu Majceových v Čechách 

Svetozar Majce

Vzpomínky na léta mého života

Pár slov úvodem

Není žádnou zvláštností, že lidé na odpočinku píší své vzpomínky. Většinou jsou to nějaké „osobnosti“, ale také obyčejní lidé je mohou psát. Já nepíši tyto vzpomínky na své životní osudy a příhody jako literární dílo. Je to především  vzpomínání nad klávesnicí počítače. Dělá mi to potěšení. Moderní technika totiž umožňuje napsané dílo editovat a případně rozšiřovat o další vzpomínky. Pokud to budou jednou číst děti a další potomkové, pak to může pro ně být třeba zajímavé vyprávění, jak se také žilo v druhé polovině 20. století.

Použil jsem mimo jiné při vzpomínání také malý deníček z cesty z poválečné Jugoslávie do Čech a pak deníček z vojny, ale i další texty, které jsem za léta shromáždil v počítači. Také jsem pro časo-prostorovou přesnost použil i jiné dostupné materiály v papírové podobě. Také jsem svůj životopis doplnil různými událostmi a zajímavostmi z příbuzenstva. S odstupem let je to čtení úsměvné. Omlouvám se také předem, pokud pozorný čtenář shledá některé časové nedostatky. A pak, ve vzpomínkách to bývá často jinačejší, než to ve skutečnosti bylo.

Aby to nebyl jen holý životopis, tak jsem vzpomínání rozšířil i na dění kolem mne. Mám tím na mysli okruh blízkého příbuzenstva a známých, se kterými jsem se stýkal. Také jsem popsal různé příbuzenské vazby.

Ale teď už pěkně od začátku, jak jsem to vše ve svých vzpomínkách vyhrabal. Nejprve několik nezbytných základních faktů, které jsem především od maminky odposlouchal, ale také vyčetl z dokladů.

Díl první – Dětství
Zachycuje celé mé dětství, pobyt v Praze a za války v Lublani až po návrat do Čech v roce 1946. 

Díl druhý – Mládí
Od návratu do Holic, léta učednická, průmyslovka v Děčíně, vojenská služba v Nitře, první zaměstnání až po svatbu.

Díl  třetí – Rodina
Celý produktivní věk až po důchod.

Díl čtvrtý – Zájmová činnost
Všechno, co jsem dělal a zažil mimo rodinu, tedy aktivity  v radioklubu, automotoklubu a v kultuře .

Díl pátý – Důchod
Od sametové revoluce do konce života.

Díl šestý – Argentina 
Samostatný díl, věnovaný mému otci a návštěvě jeho hrobu.

Cesty do Francie
Rozhodl jsem se popsat samostatně moje tři návštěvy Francie. Každá byla  jiná, jinak organizovaná a měla svůj osobitý půvab.